Kapitoly Z Forenzní Psychologie.

Forenzní psychologie je aplikovanou psychologickou disciplínou, která se uplatňuje tam, kde se jedinec stává subjektem občanských a trestně právních vztahů. Studuje chování a prožívání člověka v situacích regulovaných právem. Publikace vychází z širšího pohledu na trestný čin, jeho spáchání a objasňování. Všímá si pachatele i oběti, zajímá ji vyšetřovatel a jeho interakce s účastníky trestního řízení, zaměřuje se na psychologické souvislosti jednotlivých procesních úkonů. Vybírá metodologické i diagnostické postupy související s vyšetřováním trestných činů, přidává aktuální témata a prakticko-aplikační souvislosti. Popisuje psychologické aspekty zranění oběti násilného trestného činu, poskytuje i poznatky ke kriminálnímu uvažování pachatelů. Několik kapitol se věnuje dětem a jejich svědecké výpovědi, ale také dospívajícím v roli pachatelů násilných trestných činů. Pachateli je věnována pozornost nejen v situaci páchání trestného činu, ale také ve fázi celého vyšetřování, soudněznalecké expertízy, případného vazebního stíhání, soudního projednávání i odsouzení a výkonu trestu odnětí svobody.

Gespeichert in:
Elektronisch E-Book
Bibliographische Detailangaben
Person Gillernová, Ilona A. kol
Ausgabe1st ed.
Ort, Verlag, Jahr Prague : Karolinum Press , 2020
Umfang1 online resource (435 pages)
ISBN9788024644677
8024644673
SpracheTschechisch
ZusatzinfoObálka -- Obsah -- Úvod -- /1/ Stručný přehled forenzněpsychologických disciplín -- 1.1 Forenzněpsychologické disciplíny a jejich zaměření -- 1.2 Psychologie ve vyšetřování trestných činů -- /I/ Pachatelé, trestné činy a jejich oběti -- /2/ Motivace trestného činu násilné povahy -- 2.1 Motivace trestného činu násilné povahy a právo -- 2.2 Motivace trestného činu jako psychologický problém -- 2.3 Vybrané sociodemografické a osobnostní charakteristiky pachatelů násilné trestné činnosti -- 2.4 Duševní choroby a poruchy a jejich role při páchání trestné činnosti -- 2.4.1 Poruchy osobnosti -- 2.4.2 Psychotická onemocnění -- 2.4.3 Sexuální deviace -- 2.5 Problematika motivace jednotlivých typů násilných trestných činů -- 2.5.1 Trestný čin znásilnění a pohlavního zneužití -- 2.5.2 Sexuálně motivované vraždy -- 2.5.3 Vraždy v rodině (vztahová motivace trestného činu vraždy) -- 2.5.4 Majetková motivace vraždy -- 2.5.5 Nájemné vraždy -- 2.5.6 Žhářství a pumové útoky -- /3/ Analýza zranění oběti a její forenzněpsychologický význam -- 3.1 Posuzování poškození zdraví z hlediska medicíny -- 3.2 Zranění způsobená tupým nástrojem -- 3.2.1 Tržně zhmožděné rány -- 3.3 Poranění vzniklá užitím ostrých nástrojů -- 3.3.1 Řezné rány -- 3.3.2 Bodné rány -- 3.3.3 Sečné rány -- 3.4 Zranění způsobená střelnými zbraněmi -- 3.5 Vybrané mechanismy poranění -- 3.5.1 Poranění způsobená rukama -- 3.5.2 Poranění způsobená nohama -- 3.5.3 Udušení -- 3.6 Zranění oběti a možnosti jejich interpretace z hlediska posouzení motivace -- /4/ Kriminální myšlení u pachatelů trestné činnosti -- 4.1 Kriminální myšlení a možnosti uplatnění konceptu v praxi -- 4.2 Teoretická východiska -- 4.3 Detekce kriminálního myšlení -- 4.4 Specifika výskytu kriminálního myšlení -- 4.5 Kriminální myšlení a vybrané charakteristiky pachatelů trestné činnosti.
/5/ Násilný trestný čin a riziko jeho recidivy -- 5.1 Nebezpečnost a její predikce -- 5.2 Typy prognostiky kriminality -- 5.3 Posuzování rizika násilné recidivy -- 5.4 Kriminogenní faktory -- 5.5 Riziko násilné recidivy ve vztahu k vybraným rizikovým faktorům -- 5.5.1 Riziko násilné recidivy a psychoza -- 5.5.2 Riziko násilné recidivy a psychopatie -- 5.5.3 Riziko násilné recidivy u sexuálního násilí -- 5.5.4 Riziko násilné recidivy a syndrom závislosti -- 5.6 Souhrn a doporučení -- /6/ Psychologické souvislosti násilné trestné činnosti mladistvých -- 6.1 Vybrané charakteristiky kriminality mladistvých pachatelů -- 6.2 Mladiství pachatelé trestného činu vraždy -- 6.3 Příčiny nejzávažnější trestné činosti mladistvých -- 6.3.1 Rodina mladistvého pachatele vraždy -- 6.3.2 Vztahy s vrstevníky u mladistvých pachatelů vraždy -- 6.3.3 Škola a její socializační vliv u mladistvých pachatelů vraždy -- 6.3.4 Osobnostní charakteristiky mladistvých pachatelů vraždy -- /7/ Oběti trestných činů -- 7.1 Viktimologie a postavení oběti -- 7.2 Dopad trestného činu na oběť -- 7.2.1 Viktimizace -- 7.2.2 Psychologický dopad činu na oběť a vyrovnání se s trestným činem -- 7.2.3 Faktory ovlivňující reakce oběti -- 7.2.4 Dlouhodobé následky viktimizace -- 7.3 Role oběti v dynamice trestného činu -- 7.3.1 Viktomologické zavinění, viktimnost a viktimogenní faktory -- 7.3.2 Typologie obětí -- 7.4 Falešné a nepravé oběti -- 7.5 Oběti některých specifických deliktů -- 7.5.1 Domácí násilí -- 7.5.2 Znásilnění -- 7.5.3 Hatecrimes -- 7.5.4 Stalking -- 7.6 Psychologické zásady jednání s obětí -- 7.7 Oběť v kontaktu s orgány činnými v trestním řízení -- /II/ Možnosti psychologické analýzy a podpory vyšetřování závažných trestných činů -- /8/ Psychologie výslechu a výpovědi -- 8.1 K psychologii výpovědi -- 8.1.1 Psychologická charakteristika výpovědi ve fázi získávání informací.
8.2 Psychologická charakteristika výpovědi ve fázi vštěpování a uchovávání informací -- 8.3 Psychologická charakteristika výpovědi ve fázi reprodukce informací -- 8.4 Příjem, zpracování a zachycení informací vyslýchajícím -- 8.5 Výslech a vybrané kriminalisticko-psychologické poznatky -- 8.5.1 Příprava a plán výslechu -- 8.5.2 Stádia výslechu -- 8.5.3 Typické situace výslechu a výslechové techniky -- 8.6 Doznání -- 8.7 Typologie pachatelů s ohledem na situaci výslechu -- /9/ Lživá výpověď -- 9.1 Rozpoznání lživé výpovědi -- 9.2 Psychické procesy podílející se na lživé výpovědi -- 9.3 Další přístupy ke lži -- 9.4 Video záznam a lživá výpověď -- /10/ Problematika výslechu dětských svědků -- 10.1 Úvod k problematice dětských svědků -- 10.2 Charakteristiky dětského svědka -- 10.3 Vybrané specifické techniky a metody užívané u dětských svědků -- 10.4 Problematika posuzování věrohodnosti dětských svědků a jejich výpovědi -- /11/ Procesní úkon rekognice pohledem psychologických poznatků -- 11.1 Proces identifikace pachatele očitým svědkem -- 11.2 Proměnné v procesu rekognice -- 11.2.1 Proměnné bez možnosti ovlivnění -- 11.2.2 Proměnné s možností ovlivnění -- 11.2.3 Doporučení vycházející z psychologických výzkumů rekognice -- /12/ Psychologické aspekty dalších procesních úkonů přípravného řízení trestního -- 12.1 Prověrka výpovědi na místě činu -- 12.2 Kriminalistická rekonstrukce -- 12.3 Konfrontace při objasňování trestného činu -- 12.4 Psychologická podpora realizace jednotlivých procesních úkonů -- /13/ Psychologické profilování -- 13.1 Z historie profilování trestných činů -- 13.2 Východiska tvorby profilů pachatelů trestných činů -- 13.3 Indikace profilování -- 13.4 Zdroje informací k profilování -- 13.5 Typy profilů -- 13.6 Struktura profilu a způsob zpracování -- 13.7 Postup profilování -- 13.7.1 První krok - analýza místa činu.
13.7.2 Druhý krok - odhad pachatelovy motivace -- 13.7.3 Třetí krok - sestavení psychologického profilu pachatele -- 13.8 Role oběti v profilování -- /14/ Fyziodetekční vyšetření a možnosti psychologické analýzy -- 14.1 Fyziologické změny a polygrafické testování -- 14.2 Historický exkurz do fyziodetekčních metod a postupů -- 14.3 Využití polygrafického testování -- 14.4 Fyziodetekční metody v kriminalistické praxi u nás -- 14.5 Možnosti psychologické podpory jednotlivých fází fyziodetekčního vyšetření -- 14.6 Specifické otázky fyziodetekčního vyšetření -- 14.7 Příklady fyziodetekčních vyšetření a jejich analýz -- /15/ Psychologická analýza videozáznamů procesních úkonů -- 15.1 Charakteristika videozáznamů úkonů trestního řízení a jejich analýza -- 15.2 Obecné skupiny proměnných pro psychologickou analýzu videozáznamu -- 15.3 Psychologická analýza videozáznamů jednotlivých procesních úkonů -- 15.3.1 Místo činu -- 15.3.2 Videozáznam dalších procesních úkonů -- 15.4 Výslech a výpověď -- 15.5 Kriminalistická konfrontace -- 15.6 Rekognice osob či předmětů -- 15.7 Rekonstrukce trestného činu a prověrka výpovědi na místě činu -- /16/ Vyšetřovatel v procesu objasňování trestných činů -- 16.1 Profesní role vyšetřovatele a základní psychologické souvislosti -- 16.2 Vybrané profesní charakteristiky vyšetřovatele -- 16.3 Profesní dovednosti vyšetřovatele a osobnost pachatele -- 16.4 Profesní dovednosti vyšetřovatele v sociální interakci a komunikaci s vyšetřovaným -- 16.5 Reflexe vlastní činnosti vyšetřovatele a možnosti rozvíjení profesních dovedností -- /17 /Psychologická soudněznalecká činnost v kostce -- 17.1 Kvalifikační předpoklady -- 17.2 Postavení znalce v trestním a civilním řízení -- 17.3 Spolupráce znalce psychologa s jinými znalci -- 17.4 Komunikace znalce s právními odborníky, znalec před soudem -- 17.5 Poblém objektivity znaleckých posudků.
17.6 Modelový znalecký posudek -- /III/ Obvinění a odsouzení -- /18/ Vazební stíhání obviněných a vyšetřování trestného činu -- 18.1 Legislativní rámec vazebního stíhání pachatele -- 18.2 Vyšetřovací vazba z hlediska trestně stíhaného -- 18.3 Psychologická praxe ve vazební věznici -- 18.4 Specifika policejního vyšetřování vazebně stíhaných obviněných -- /19/ Psychologické aspekty resocializace odsouzených -- 19.1 Účel trestu odnětí svobody -- 19.2 Principy efektivních intervencí s odsouzenými -- 19.3 Kriminogenní rizika v komorbiditě s jinými poruchami -- 19.4 Odborné zacházení s odsouzenými v českých věznicích -- 19.4.1 Programy zacházení -- 19.4.2 Specializované zacházení -- 19.4.3 Specializované oddíly odsouzených -- 19.4.4 Standardizované programy -- 19.4.5 Terapie s chovanci v zabezpečovací detenci -- 19.4.6 Aktuální psychoterapeutické přístupy v penitenciární praxi -- 19.5 Účinnost intervencí -- /IV/ Metodologické souvislosti a vybrané psychodiagnostické postupy -- /20/ Psychodiagnostika a forenzní psychologie -- 20.1 Klinické metody a klinický přístup ve forenzní psychologii -- 20.1.1 Rozhovor a pozování ve forenzněpsychologické činnosti -- 20.1.2 Psychologická anamnéza -- 20.1.3 Analýza produktů ve forenzní psychologii -- 20.2 Testové metody ve forenzní psychologii -- 20.3 Některá specifika v práci a diagnostice forenzního psychologa -- /21/ Predikční nástroje posuzování rizika násilné recidivy -- 21.1 Posuzování rizika násilné recidivy: VRAG -- 21.2 Hareho škála psychopatie: PCL-R -- 21.3 Inventář posouzení nebezpečnosti: LSI-R -- 21.4 Souhrnná analýza rizik a potřeb odsouzených: SARPO -- 21.5 Hodnocení rizika násilného chování: HCR-20, 3. verze -- /22/ Inventář kriminálních stylů myšlení -- 22.1 Česká verze PICTS-cz a její popis -- 22.2 Interpretační postupy PICTS-cz -- /23/ Kognitivní interview.
23.1 Základní principy kognitivního interview.
Online-ZugangEBSCO EBS 2025

Bei Problemen beim Zugriff auf diese Online-Quelle beachten Sie unsere Hinweise zum Zugriff auf lizenzierte Angebote von außerhalb des Campus.

Inhaltsangabe:
  • Obálka
  • Obsah
  • Úvod
  • /1/ Stručný přehled forenzněpsychologických disciplín
  • 1.1 Forenzněpsychologické disciplíny a jejich zaměření
  • 1.2 Psychologie ve vyšetřování trestných činů
  • /I/ Pachatelé, trestné činy a jejich oběti
  • /2/ Motivace trestného činu násilné povahy
  • 2.1 Motivace trestného činu násilné povahy a právo
  • 2.2 Motivace trestného činu jako psychologický problém
  • 2.3 Vybrané sociodemografické a osobnostní charakteristiky pachatelů násilné trestné činnosti
  • 2.4 Duševní choroby a poruchy a jejich role při páchání trestné činnosti
  • 2.4.1 Poruchy osobnosti
  • 2.4.2 Psychotická onemocnění
  • 2.4.3 Sexuální deviace
  • 2.5 Problematika motivace jednotlivých typů násilných trestných činů
  • 2.5.1 Trestný čin znásilnění a pohlavního zneužití
  • 2.5.2 Sexuálně motivované vraždy
  • 2.5.3 Vraždy v rodině (vztahová motivace trestného činu vraždy)
  • 2.5.4 Majetková motivace vraždy
  • 2.5.5 Nájemné vraždy
  • 2.5.6 Žhářství a pumové útoky
  • /3/ Analýza zranění oběti a její forenzněpsychologický význam
  • 3.1 Posuzování poškození zdraví z hlediska medicíny
  • 3.2 Zranění způsobená tupým nástrojem
  • 3.2.1 Tržně zhmožděné rány
  • 3.3 Poranění vzniklá užitím ostrých nástrojů
  • 3.3.1 Řezné rány
  • 3.3.2 Bodné rány
  • 3.3.3 Sečné rány
  • 3.4 Zranění způsobená střelnými zbraněmi
  • 3.5 Vybrané mechanismy poranění
  • 3.5.1 Poranění způsobená rukama
  • 3.5.2 Poranění způsobená nohama
  • 3.5.3 Udušení
  • 3.6 Zranění oběti a možnosti jejich interpretace z hlediska posouzení motivace
  • /4/ Kriminální myšlení u pachatelů trestné činnosti
  • 4.1 Kriminální myšlení a možnosti uplatnění konceptu v praxi
  • 4.2 Teoretická východiska
  • 4.3 Detekce kriminálního myšlení
  • 4.4 Specifika výskytu kriminálního myšlení
  • 4.5 Kriminální myšlení a vybrané charakteristiky pachatelů trestné činnosti.
  • /5/ Násilný trestný čin a riziko jeho recidivy
  • 5.1 Nebezpečnost a její predikce
  • 5.2 Typy prognostiky kriminality
  • 5.3 Posuzování rizika násilné recidivy
  • 5.4 Kriminogenní faktory
  • 5.5 Riziko násilné recidivy ve vztahu k vybraným rizikovým faktorům
  • 5.5.1 Riziko násilné recidivy a psychoza
  • 5.5.2 Riziko násilné recidivy a psychopatie
  • 5.5.3 Riziko násilné recidivy u sexuálního násilí
  • 5.5.4 Riziko násilné recidivy a syndrom závislosti
  • 5.6 Souhrn a doporučení
  • /6/ Psychologické souvislosti násilné trestné činnosti mladistvých
  • 6.1 Vybrané charakteristiky kriminality mladistvých pachatelů
  • 6.2 Mladiství pachatelé trestného činu vraždy
  • 6.3 Příčiny nejzávažnější trestné činosti mladistvých
  • 6.3.1 Rodina mladistvého pachatele vraždy
  • 6.3.2 Vztahy s vrstevníky u mladistvých pachatelů vraždy
  • 6.3.3 Škola a její socializační vliv u mladistvých pachatelů vraždy
  • 6.3.4 Osobnostní charakteristiky mladistvých pachatelů vraždy
  • /7/ Oběti trestných činů
  • 7.1 Viktimologie a postavení oběti
  • 7.2 Dopad trestného činu na oběť
  • 7.2.1 Viktimizace
  • 7.2.2 Psychologický dopad činu na oběť a vyrovnání se s trestným činem
  • 7.2.3 Faktory ovlivňující reakce oběti
  • 7.2.4 Dlouhodobé následky viktimizace
  • 7.3 Role oběti v dynamice trestného činu
  • 7.3.1 Viktomologické zavinění, viktimnost a viktimogenní faktory
  • 7.3.2 Typologie obětí
  • 7.4 Falešné a nepravé oběti
  • 7.5 Oběti některých specifických deliktů
  • 7.5.1 Domácí násilí
  • 7.5.2 Znásilnění
  • 7.5.3 Hatecrimes
  • 7.5.4 Stalking
  • 7.6 Psychologické zásady jednání s obětí
  • 7.7 Oběť v kontaktu s orgány činnými v trestním řízení
  • /II/ Možnosti psychologické analýzy a podpory vyšetřování závažných trestných činů
  • /8/ Psychologie výslechu a výpovědi
  • 8.1 K psychologii výpovědi
  • 8.1.1 Psychologická charakteristika výpovědi ve fázi získávání informací.
  • 8.2 Psychologická charakteristika výpovědi ve fázi vštěpování a uchovávání informací
  • 8.3 Psychologická charakteristika výpovědi ve fázi reprodukce informací
  • 8.4 Příjem, zpracování a zachycení informací vyslýchajícím
  • 8.5 Výslech a vybrané kriminalisticko-psychologické poznatky
  • 8.5.1 Příprava a plán výslechu
  • 8.5.2 Stádia výslechu
  • 8.5.3 Typické situace výslechu a výslechové techniky
  • 8.6 Doznání
  • 8.7 Typologie pachatelů s ohledem na situaci výslechu
  • /9/ Lživá výpověď
  • 9.1 Rozpoznání lživé výpovědi
  • 9.2 Psychické procesy podílející se na lživé výpovědi
  • 9.3 Další přístupy ke lži
  • 9.4 Video záznam a lživá výpověď
  • /10/ Problematika výslechu dětských svědků
  • 10.1 Úvod k problematice dětských svědků
  • 10.2 Charakteristiky dětského svědka
  • 10.3 Vybrané specifické techniky a metody užívané u dětských svědků
  • 10.4 Problematika posuzování věrohodnosti dětských svědků a jejich výpovědi
  • /11/ Procesní úkon rekognice pohledem psychologických poznatků
  • 11.1 Proces identifikace pachatele očitým svědkem
  • 11.2 Proměnné v procesu rekognice
  • 11.2.1 Proměnné bez možnosti ovlivnění
  • 11.2.2 Proměnné s možností ovlivnění
  • 11.2.3 Doporučení vycházející z psychologických výzkumů rekognice
  • /12/ Psychologické aspekty dalších procesních úkonů přípravného řízení trestního
  • 12.1 Prověrka výpovědi na místě činu
  • 12.2 Kriminalistická rekonstrukce
  • 12.3 Konfrontace při objasňování trestného činu
  • 12.4 Psychologická podpora realizace jednotlivých procesních úkonů
  • /13/ Psychologické profilování
  • 13.1 Z historie profilování trestných činů
  • 13.2 Východiska tvorby profilů pachatelů trestných činů
  • 13.3 Indikace profilování
  • 13.4 Zdroje informací k profilování
  • 13.5 Typy profilů
  • 13.6 Struktura profilu a způsob zpracování
  • 13.7 Postup profilování
  • 13.7.1 První krok - analýza místa činu.
  • 13.7.2 Druhý krok - odhad pachatelovy motivace
  • 13.7.3 Třetí krok - sestavení psychologického profilu pachatele
  • 13.8 Role oběti v profilování
  • /14/ Fyziodetekční vyšetření a možnosti psychologické analýzy
  • 14.1 Fyziologické změny a polygrafické testování
  • 14.2 Historický exkurz do fyziodetekčních metod a postupů
  • 14.3 Využití polygrafického testování
  • 14.4 Fyziodetekční metody v kriminalistické praxi u nás
  • 14.5 Možnosti psychologické podpory jednotlivých fází fyziodetekčního vyšetření
  • 14.6 Specifické otázky fyziodetekčního vyšetření
  • 14.7 Příklady fyziodetekčních vyšetření a jejich analýz
  • /15/ Psychologická analýza videozáznamů procesních úkonů
  • 15.1 Charakteristika videozáznamů úkonů trestního řízení a jejich analýza
  • 15.2 Obecné skupiny proměnných pro psychologickou analýzu videozáznamu
  • 15.3 Psychologická analýza videozáznamů jednotlivých procesních úkonů
  • 15.3.1 Místo činu
  • 15.3.2 Videozáznam dalších procesních úkonů
  • 15.4 Výslech a výpověď
  • 15.5 Kriminalistická konfrontace
  • 15.6 Rekognice osob či předmětů
  • 15.7 Rekonstrukce trestného činu a prověrka výpovědi na místě činu
  • /16/ Vyšetřovatel v procesu objasňování trestných činů
  • 16.1 Profesní role vyšetřovatele a základní psychologické souvislosti
  • 16.2 Vybrané profesní charakteristiky vyšetřovatele
  • 16.3 Profesní dovednosti vyšetřovatele a osobnost pachatele
  • 16.4 Profesní dovednosti vyšetřovatele v sociální interakci a komunikaci s vyšetřovaným
  • 16.5 Reflexe vlastní činnosti vyšetřovatele a možnosti rozvíjení profesních dovedností
  • /17 /Psychologická soudněznalecká činnost v kostce
  • 17.1 Kvalifikační předpoklady
  • 17.2 Postavení znalce v trestním a civilním řízení
  • 17.3 Spolupráce znalce psychologa s jinými znalci
  • 17.4 Komunikace znalce s právními odborníky, znalec před soudem
  • 17.5 Poblém objektivity znaleckých posudků.
  • 17.6 Modelový znalecký posudek
  • /III/ Obvinění a odsouzení
  • /18/ Vazební stíhání obviněných a vyšetřování trestného činu
  • 18.1 Legislativní rámec vazebního stíhání pachatele
  • 18.2 Vyšetřovací vazba z hlediska trestně stíhaného
  • 18.3 Psychologická praxe ve vazební věznici
  • 18.4 Specifika policejního vyšetřování vazebně stíhaných obviněných
  • /19/ Psychologické aspekty resocializace odsouzených
  • 19.1 Účel trestu odnětí svobody
  • 19.2 Principy efektivních intervencí s odsouzenými
  • 19.3 Kriminogenní rizika v komorbiditě s jinými poruchami
  • 19.4 Odborné zacházení s odsouzenými v českých věznicích
  • 19.4.1 Programy zacházení
  • 19.4.2 Specializované zacházení
  • 19.4.3 Specializované oddíly odsouzených
  • 19.4.4 Standardizované programy
  • 19.4.5 Terapie s chovanci v zabezpečovací detenci
  • 19.4.6 Aktuální psychoterapeutické přístupy v penitenciární praxi
  • 19.5 Účinnost intervencí
  • /IV/ Metodologické souvislosti a vybrané psychodiagnostické postupy
  • /20/ Psychodiagnostika a forenzní psychologie
  • 20.1 Klinické metody a klinický přístup ve forenzní psychologii
  • 20.1.1 Rozhovor a pozování ve forenzněpsychologické činnosti
  • 20.1.2 Psychologická anamnéza
  • 20.1.3 Analýza produktů ve forenzní psychologii
  • 20.2 Testové metody ve forenzní psychologii
  • 20.3 Některá specifika v práci a diagnostice forenzního psychologa
  • /21/ Predikční nástroje posuzování rizika násilné recidivy
  • 21.1 Posuzování rizika násilné recidivy: VRAG
  • 21.2 Hareho škála psychopatie: PCL-R
  • 21.3 Inventář posouzení nebezpečnosti: LSI-R
  • 21.4 Souhrnná analýza rizik a potřeb odsouzených: SARPO
  • 21.5 Hodnocení rizika násilného chování: HCR-20, 3. verze
  • /22/ Inventář kriminálních stylů myšlení
  • 22.1 Česká verze PICTS-cz a její popis
  • 22.2 Interpretační postupy PICTS-cz
  • /23/ Kognitivní interview.
  • 23.1 Základní principy kognitivního interview.